Základní organizace Českého svazu chovatelů Zdounky

11.února 2012 proběhlo Stolní ocenění králíků s dobrou účastí, chovatelé přivezli více, jak 50 svých chovanců. Všem, co se účastnili, děkujeme, a můžete se těšit na videa z této události, která sem ještě přidávám. Otevřete si celý příspěvek, a zobrazí se vám videa.

 Nový člen

Chovatel holubů: kalifornský holub, anglický pávík.

Chovatel slepic: hamburčanka, hempšírka, australka, fénixka, faverolka, brahmánka, paduánka, kočinka.

Chovatel hus: husa labutí bílá, šedá.

Chovatel kachen: březňačka, rouenská kachna, saská kachna, porcelánová kachna, kachna pižmová.

Chovatel perliček: perlička bílá, šedá, modrá.

Chovatel krůt: krůta bronzová, červená, modrá.

Chovatel koz: česká bílá bezrohá, česká hnědá bezrohá.

Chovatel ovcí: východofríská ovce, kamerunská ovce.

Chovatel koní: minishetlandský pony.

Chovatel skotu: jalovička mléčného typu.

Chovatel prasat: vietnamské prase, užitkové prase.

Nový člen

Chovatel holubů: kalifornský holub, anglický pávík.

Chovatel slepic: hamburčanka, hempšírka, australka, fénixka, faverolka, brahmánka, paduánka, kočinka.

Chovatel hus: husa labutí bílá, šedá.

Chovatel kachen: březňačka, rouenská kachna, saská kachna, porcelánová kachna, kachna pižmová.

Chovatel perliček: perlička bílá, šedá, modrá.

Chovatel krůt: krůta bronzová, červená, modrá.

Chovatel koz: česká bílá bezrohá, česká hnědá bezrohá.

Chovatel ovcí: východofríská ovce, kamerunská ovce.

Chovatel koní: minishetlandský pony.

Chovatel skotu: jalovička mléčného typu.

Chovatel prasat: vietnamské prase, užitkové prase.

 Burská koza je velké plemeno, harmonické tělesné stavby, bílé, s červenohnědě zbarvenou hlavou a krkem, s bílou lysinou. Tělo má občas strakaté. Hlavu má velkou, klabonosou, uši dlouhé, svislé. Plec je dobře osvalená, dobře vyvinutá osvalená hruď s výrazně klenutými žebry. Hřbet je široký,dobře osvalené končetiny. Celkově statným dojmem. Srst má krátkou a měkkou.

Plemeno vyniká hlavně masnou užitkovostí (burské plemeno má nejlepší kvalitu masa) nikoli mléčnou (neprodukují dostatek mléka pro dojení). Plodnost na okozlenou matku 160 – 180%, denní přírůstek 200 – 220 g.

 Kamerunská ovce je krátkoocasé srstnaté plemeno menší velikosti, nejednotné barvy. Srst je krátká, pevná, podobná srsti koz, v zimě s hustou podsadou. Hlavu má s mírným klabonosem, obličejovou část hlavy má světlejší, malé, rovné uši. Berani jsou rohatí, bahnice bezrohé. Na spodní části krku jim roste hříva. Plemeno je v Evropě známé zejména z chovů v zoo.

Velikost berana je v kohoutku 60-70cm, ovce 58-65cm, hmotnost berana je 40-50kg, ovce má hmotnost 30-40kg.

 Primitivní pony malého, výrazně obdélníkového rámce, 90-105cm v kohoutku, s hrubší rovnou hlavou s širokým čelem, krátkým, silným, klenutým, vysoko nasazeným krkem, širokým, málo výrazným kohoutkem, kratší, volnější horní linií, krátkou, sráznou oblou zádí s nízko nasazeným ocasem, delší skloněnější plecí, poměrně širokou a hlubokou hrudí, delším, objemným trupem, s krátkými nohami s malými kulatými a tvrdými kopyty.

Standardní krůta je prošlechtěná do jednotného typu z krajových plemen a rázů chovaných v různých zemích Evropy. Je dobře přizpůsobená podmínkám drobných chovů. Jednotlivé rázy mají různě velký tělesný rámec, podle něhož se dělí do tří skupin na rázy velké, střední a malé. Plemenný typ a utváření jednotlivých znaků jsou u všech rázů stejné. Charakteristickými vlastnostmi je poměrně rychlý růst, dobrá schopnost využití pastvy a dobrá zmasilost. Kvokavost je u krůt zachována.

  Fénixka pochází z Japonska. Tito příbuzní plemene Onagadori mají dlouhý ocas, který každoročně pelichá. Slepice mají náznaky úzkých srpků v ocase. Tyto slepice se vyskytují v divokém zbarvení, zlatokrkém, stříbrokrkém, oranžovém a bílém zbarvení. Dlouhý a bohatý ocas vyžaduje vysoké hřady dostatešně vzdálené od zdí, aby se neponičil. Je to okrasná slepice, výborná kvočna.

 Faverolka pochází z Francie. Plemeno se vyskytuje ve třech typech, a to francouzské faverolky, německé faverolky a anglické faverolky. Shodným znakem všech plemen je těžký, zavalitý, dlouhý a hluboký trup obdélníkového tvaru. Nápadný vous zakrývá ušnice i laloky. Oči jsou oranžovočervené. Postoj je nižší, běháky jsou v barvě masa. Na vnější straně jsou lehce opeřené. Faverolky zdědily po dorkinkách pátý prst. Původním zbarvením plemene je zbarvení lososvé. Dále se chovají ve zbarvení krahulcovitém, bílém, černém, modrém a kolumbijském.

 Brahmanka pochází z Indie, popravé byla dovezena do Evropy roku 1852. Je jedním z nejmohutnějších plemen slepic. Mohutnost je navíc znásobena bohatým měkkým opeřením. Vyznačuje se vzpřímenou postavou a poměrně nízkým postojem. Plemeno se vyskytuje v mnoha zbarveních, holeně jsou plně opeřené, u většiny variet se vyskytují žluté běháky, které jsou opatřeny rousy. Kohouti dosahují hmotnosti až 5 kg. Plemeno nelétá, stačí plůtek vysoký 50 cm. Brahmanky dospívají pomkalu, kouhout ve věku 1,5 roku a slepice začínají nést až v šestém nebo sedmém měsíci. Vejce jsou poměrně malá, smetanové barvy. Slepice nesou i v zimě, jsou dobrými kvočnami.

 Kočinka pochází zřejmě z Číny. Plemeno je jedno z nejmohutnějších a nejtěžších slepic. Kohouti mohou dosahovat hmotnosti až 5,5 kg. Jeho celkový vzhled je umocněn bohatým, měkkým a načechraným opeřením. Holeně jsou opeřeny. Žluté běháky jsou téměř skryty pod mohutnými rousy. Oči mají červenohnědé. Plemeno se vyskytuje v černém, modrém, bílém, žlutém, černém pestrém, krahujcovitém a vlnitém zbarvení. U žluté barvy  je nejlépe umístit výběh do stínu, jelikož barva bledne vlivem slunce a deště. Stačí jim plůtek o výšce 60 cm. Kočinka je zcela dospělá v 1,5 roce. 

 Paduánka vznikla z evropských chocholatých slepic, nelze ji jednoznačně přiřadit ke konkrétní zemi. Je to okrasná slepice s pozoruhodnou snáškou bílých vajec. Mimo velkého chocholu na hlavě má i plný vous. Plemeno nesmí mít hřeben ani laloky. Chocholatá plemena potřebují suchý zastřešený kurník i výběh. Šikmo dolů směřující křídla jsou dobře přilehlá, běháky jsou břidlicově modré. 

 Perlička domácí vznikla domestikací africké perličky kropenaté (Numida meleagris). Na dávno demostikované ptáky umí poměrně dobře létat a je schopná přeletě na desítky metrů vzdálená místa a pochopitelně ani vysoký plot není překážkou. Jakékoliv jejich vyplašení provází pronikavý doleko slyšitelný křik. Chovají se pro vajíčka a zvlášť lahodné maso, které chutí připomíná bažantí. Kvokavost perliček je značně potlačena. Parličatům se musí věnovat vyšší péče v suchém a teplém prostředí jen do tří týdnů, pak už jsou otužilejší a mohou za lepšího počasí ven. 

 Kachna rouenská (normandská) vznikla zkřížením selských kachen chovaných na statcích kolem města Rouenu na dolním toku řeky Seiny s kachnami aylesburskými. Původní cíl, mohutné masné plemeno, byl postupně zatlačován estetickým aspektem, který v současnosti jednoznačně převažuje. Jejich ekonomický význam vzrostl tím, že tvoří otcovskou linií některých typů masných brojlerů, jejich mateřskou linií jsou americké pekingské kachny. Vylíhlá kachňata jsou velmi choulostivá a k prochlazení někdy stačí namočení prachového peří pri pití z větší nádoby. Po dvou týdnech života už nejsou tak choulostivá. Kachna začíná nést už v únoru, takže první kachňata se líhnou v chladném a deštivém březnu. Kachna rouenská špatně zasedá. Kvalita masa zejména křehkostí a rafinovanou chutí překonává dle mínění labužníků všechny ostatní kachny. Zbarvení odpovídá kachně divoké a podobně jako divoký kačer ztrácí i  rouenksý  samec pestré barvy pelicháním počátkem léta a opět je získává podzimním přepeřením.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná březňačka, je naše největší plovavá kachna. Patří také mezi nejúspěšnější druhy ptáků, který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica).

Pomořanská kachna je vyšlechtěna v jezerní nížině severovýchodního Německa a severozápadního Polska - Pomořanska. Vznikly přikřížením tamních kačen s mohutnými, tzv. švédskými kachnami. Kladem těchto otužilých kachen je jejich rychlý počáteční růst, jateční hmotnosti kolem 2kg dosahují již za 8-10 týdnů. Některé kachny tohoto plemene dokáží snést 130-140 vajec za rok. Z chovatelského hlediska se hlavně hledí na správný tvar bílé náprsenky, nejtěžší na chov bývá modrá barevná varianta. Chůze těchto kachen připomíná husy.

 Wyandotky byly cílevědomě šlechtěny jako nosné plemeno v polovině 19.století v USA. Na jejich vzniku se podílely kočinky, hamburčanky, sebritky, brahmanky a malajky. Během jejich šlechtění se jim i říkalo americké sebritky, excelsiorky, nebo chittagonské slepice. Hmotnost kohouta je 2,5-3kg, hmotnost slepice 2-3kg. Snáška je 160-180 vajec se žlutavou až tmavě hnědou skořápkou. Jsou odolnější vůči nízkým teplotám, než jiná plemena slepic. Kvokavost je dobře zachovaná, bez problémů vysedí i 15 vajec.

 Hamburčanky patří k nejstarším a nejrozšířenějším plemenům slepic. Nejprve byly chovány jako nosné plemeno, ale během 20.století převládl okrasný aspekt v chovech hlavně kvůli líbivému opeření různých barevných a kresebných rázů. Tyto slepice jsou otužilé, pohyblivé a snadno létají. Potřebují větší výběh, v menším výběhu si svůj tempemarent vybíjejí ve vzájemných šarvátkách. Kvokavost je sice jen málo rozšířená, ale pokud už kvočna zasedne, o vejce i kuřata pečuje vzorově.

Hmotnost kohout je 2 - 2,5 kg. Hmotnost slepice 1,5 - 2 kg. Snáška 160 - 180 vajec s bílou skořápkou.

 Husa labutí (husa čínská) ani po dlouhé domestikaci nezapře svůj původ ve východoasijské husy labutí (Anser cygnoides), která dosud hojně sídlí kolem vod na dálném východě v Mongolsku a severní Číně. Od jara do podzimu si velkou část živobytí opatří sama při volné pastvě a přístupu k vodě. Zvířata jsou otužilá, odolná nemocem a spolehlivě se rozmnožují. Husa snáší kolem 10 vajec, na která spolehlivě zasedá. Mezi housery se občas vyskytnou agresivní jedinci, kteří útočí nejen na příslušníky svého druhu, ale také na děti nebo dokonce na dospělé. Příbuznost s labutěmi je jenom vzdálená. 

Hmotnost housera je 5 - 6 kg. Hmotnost husy je 3,5 - 4,5 kg. Snáška 50 - 60 vajec  s bílou skořápkou.

 Vietnamské prase (Svislobřiché prase) je malé plemeno. Je zbarveno jednobarevně šedočerně nebo strakatě černobíle. Má kratší zavalitou hlavu se silným prolemením linie mezi čelem a rypákem. Malé špičaté vzpřímené uši. Delší, širší a hlubší trup. Objemnější břicho, které se kvůli extrémně krátkým končetinám často dotýká země. Kostra slabě vyvinutá. Relativně tlustá kůže často tvoří záhyby. 

Kanec je vysoký 50 cm v kohoutku a prasnice 40 cm. Hmotnost kance je 60 - 70 kg a prasnice má hmotnost 50 - 60 kg.