Základní organizace Českého svazu chovatelů Zdounky

Anglický kudrnáč  -  patří mezi strukturové holuby. Je to plemeno pocházející z Orientu. První chovatelé kudrnáčů byli v Anglii a v Německu, kde ho vyšlechtili do současného typu. Je to středně veký holub protáhlejšího tvaru. K hlavním plemenným znakům patří kudrnatost peří, které se vyskytuje zejména na krycí vrstvě křídel. Poměrně dobře lítá, a dobře se množí.

Benešovský holub - holub vyšlechtěný v České republice, je to holub větší velikosti, plemeno vyšlechtěné pro maso. Je užitkovým plemenem holubů, jež údajně vzniklo za 2.světové války ze zdivočelých holubů původně chovaných v oblasti, z niž Němci obyvatelstvo vysídlili. Holubi neměli výrazné exteriérové znaky, avšak vynikají skromností ve výživě, plodnosti, a tím i levnou užitkovostí. Velikostně odpovídají přibližně pštrosu, jenž byl asi základním plemenem, na jehož bázi se vyvinuli. Původně byli „benešáci“ uznáni jen v barvě modré bezpruhé, později i v bílé, postupně však nastalo „šlechtění“ dalších barev, černé, červené a žluté. Přitom se kupodivu zapomnělo na užitkovost, dokonce jsou případy uzavřených chovů ve voliérách jen pro krásu. Současný „benešák“ se od původního polního holuba liší poněkud mohutnější a kratší postavou, klenutější hlavou s poněkud vyšším a širším čelem a zkráceným silnějším zobákem. Chová se jen jednobarevný,  Smyslem jeho chovu je užitkovost a na to by se nemělo zapomínat. Pernaté ozdoby nemá, ani jiné exteriérové zvláštnosti.

Český stavák - holub vyšlechtěný v České republice, temperamentní, menší střední voláč, méně vzpřímeného držení těla (pod úhlem menším než 45°). Vole má hruškovité. Výjimečně lesklé barvy opeření. Typický let - holub tleská křídly, a postaví-li je při letu vysoko nad sebe, padá, poté opět začne tleskat, a nabírat výšku. Český stavák je u nás nejrozšířenější holub, i když ne všechny jeho rázy jsou chovány stejnou měrou. Požadována je u něho dokonalá volatost, barevnost a její lesk, přesná kresba a přihlíží se i k jeho sportovnímu výkonu - stavění, tleskání křídly a orlování. Dlouholetým přeceňováním důležitosti barev a lesků opeření před ostatními plemennými znaky (zejména tělesnými tvary) byl chov našich staváků veden nežádoucím směrem. Holubi z celé řady chovů byli sice dokonale barevní a lesklí, zároveň však malí, nevolatí a bez temperamentu. Náprava těchto chyb nebude krátkodobou záležitostí.

Představitel výstavních okrasných holubů vyšlechtěný z poštovních holubů.

King - plemeno bylo vyšlechtěno v Americe z několika velkých plemen holubů, tam také dosáhl nejvyšší prošlechtěnosti, která se stále vyvíjí a zlepšuje. Zprvu to byl jen masný a užitkový holub, který odchovával velká, těžká holoubata. Časem se více pozornosti věnovalo jeho exteriéru. Odtud se holub King rozšiřuje do celého světa, všude je oblíben pro svůj zjev i charakter. V Evropě si získal mnoho příznivců – chovatelů, kterých stále přibývá.

Kobůrský skřivan - patří mezi střední užítkové holuby. Tento velký holub je oblíben mezi chovateli pro jeho krásu a vysokou užitkovost. Přestože je koburský skřivan statný holub, měl by působit štíhlým dojmem. Je výborným letcem. Při posuzování koburských skřivanů je nutné dbát na soulad jejich hmotnosti s rozpětím křídel. Rozpětí křídel 75cm odpovídá minimální hmotnosti 500g, 78cm-550g a 82cm-650g. Ideálem jsou statní holubi s rozpětím křídel až 82cm a tělesnou hmotností kolem 700g.

Moravský bělohlávek - holub vyšlechtěný v České republice, je jedním z naších nejstarších národních plemen a jeho výskyt lze, na základě dostupné literatury, datovat před rok 1850. Dříve byl nazýván hanáckým lysákem volavým a jeho původ lze hledat v centrální části Moravy, a to v okolí hanáckých měst Kroměříž, Kojetín, Olomouc, Prostějov a Přerov. Jedná se o půvabného voláče, nikoli nepodobného slezskému voláči lysému či slovenskému voláči. Na rozdíl od nich je však vlastníkem špičaté chocholky a z neznalosti může být zaměněn i s německým bělohlavým durynským voláčem. Náš bělohlávek se liší odlišnou kresbou hlavy, má ji bílou od koutků zobáku přes spodní okraj obočnice a bílá barva končí těsně před špičatou chocholkou, která je však vždy barevná. Moravský bělohlávek je plemenem středních voláčů s chocholkou, holub je o délce cca 40 cm, středních nohou, velkého temperamentu, plodnosti, starostlivosti o potomstvo a nenáročnosti. Musí být i mohutné postavy - žádná útlá hruď. Je prvním moravským (českým) voláčem s chocholku a s jeho pomocí byla později tato chocholka našlechtěna i Moravskému voláči sedlatému.

 Moravský pštros - holub vyšlechtěný v České republice, původně užitkové plemeno střední velikosti polního typu s typickou pštrosí kresbou, vysoce prošlechtěných barev a lesků. V současnosti má též znaky holuba vynikajících tvarů s přiměřenou hmotností. Tito holubi splňují i ty největší chovatelské nároky. Přestože se jedná o holuba tvaru, je nápadný svojí kontrastní kresbou a jednotlivé barvy jsou prošlechtěny téměř k dokonalosti, včetně jejich lesku a svitu. Proto si moravský pštros stále drží velký okruh svých chovatelů a obdivovatelů.

 Moravský voláč morák - holub vyšlechtěný v české republice. Nazývá se též Moravský morák, nebo Voláč morák. Tento statný voláč je chován jen u nás, v ČR, a to ještě jen v některých územních lokalitách. Vyskytuje se v jediném - modrém mramorovaném rázu. Dosahuje až 47 cm celkové délky, takže je velikostně srovnatelný s voláčem hanáckým. Protože to však není voláč dlouhonohý (vysokonohý), není tak vzpřímený (trup je držen v 45°sklonu). Morák upoutá velkým hruškovitým voletem i svou jedinečnou kresbou, která je však někdy jen těžko rozeznatelná od kresby některých modrých slezských voláčů - běloušů.

 Moravský voláč sedlatý - holub vyšlechtěný v České republice. Moravský voláč sedlatý je dalším plemen voláčů původem z Moravy, který má chocholku (i když jsou ještě chovy i bez chocholky). Je to nádherný velký voláč sedlaté kresby, někdy velmi temperamentního charakteru, jindy již zklidněného pomocí elstrů či jiných voláčů. Jeho nohy jsou střední délky, sedlo hezky utvářené, barva čístá, volatost velká.

Rakovnický kotrlák patří mezi rejdiče, byl vyšlechtěn ve městě Rakovník, a jeho okolí, kde dosud je i nejvíce jeho chovatelů. Jsou to jediní původní čeští holubí akrobati, původ je nutné hledat až v dalekém Orientu. Jednalo se o různé válivé rejdiče, kteří se počátkem 17.století dostali námořní cestou až do Anglie a Holandska a díky svým schopnostem odtud postupně pronikali přes Německo až na naše území. A zde se podíleli na vzniku našich plemen holubů, která se vyznačují zvláštnostmi v letu, ať se jedná o stavění nebo válení. Na shodný původ kotrláka s českým stavákem ukazují i jiné indicie, např. prakticky stejný výčet původních barevných rázů nebo také kapka u sedlatých, která se v germánském pojetí sedlaté kresby nevyskytuje. Rakovnický kotrlák je velmi pěkný menší holoubek, který udělá parádu ve voliéře, je to pěkný okrasný holub, ale spíše mu sluší svobodné poletování po střechách. Za dobré zacházení se tito holubi odmění chovateli předvedením akrobatického letu, jen tak, s radostí dělá během letu kotrmelce vzad.

Slezský voláč - plemeno středně velkého voláče vyšlechtěné ve Slezsku. Vznikl z původně samostatných plemen, a to z slezského lysého a ze slezského voláče bělouše. Tělo má štíhlé, ale statné, dlouhé 38-42cm. K hlavním plemenným znakům patří veliké vole, nahoře hruškovitého tvaru, při nasazení na hruď podvázané. Jsou celobarevní, bělouši, bělohlaví,s mnichovitou kresbou, i bílohrotí.
 

Texan - jedno z nejmladších plemen. Byl vyšlechtěn v USA v letech 1950-1955 křížením francouzského mondéna s rodobarvým kingem a jako plemeno byl uznán v roce 1962. Dnešní jméno nese od roku 1972. Charakteristickým znakem texana je silné, široké a krátké tělo s dokonalým svalstvem. Předepsaná hmotnost dospělého holuba je 750 – 950 gramů. Zásadním, u jiných plemen neuplatňovaným požadavkem je dodržení předepsaného hmotnostního rozpětí. Jedinci nesplňující tuto normu nejsou pokládáni za standardní. Tělesná hmotnost je z velké části hmotností trupu texana. Ostatní části těla, zejména hlava a nohy, byly šlechtěním potlačeny na nejmenší možnou míru. Texan je klasické masné plemeno, určené pro voliérový či dokonce klecový chov, zaměřený na produkci holubích brojlerů. Nejdůležitějším produkčním znakem je plodnost a dobrá péče o potomstvo. Nebývá výjimkou, že jeden pár texanů odchová za rok 14 i více holoubat. Texan má tu výhodu, že se po vylíhnutí dá rozeznat pohlaví. Holubičky mají dlouhé prachové peří, na zobáčku tmavý proužek. Holub má krátké prachové peří a řídké, zobák je bez pigmentu. Jako masné plemeno je velmi vhodné, má dobrou výtěžnost masa. Plodnost je vysoká. Holubi nejsou rvaví, oproti kingům.